Arcibiskupský palác se nachází na Hradčanském náměstí hned vedle Pražského hradu a Šternberského paláce.
Palác byl postaven v 16. století na místě 8 měšťanských domů jako rezidence sekretáře České komory Floriána Gryspeka z Gryspachu. Jeho stavbu na čas přerušil rozsáhlý požár Malé Strany. V roce 1561 zakoupil palác císař Ferdinand I. a daroval ho pražskému arcibiskupovi Antonínu Brusovi z Mohelnice. Od té doby v paláci sídlí pražské arcibiskupství. Palác prošel mnoha přestavbami, mimo jiné ještě v 16. století vrcholně renesanční pod vedením stavitele Hanse Tyrola a později Ulrica Aostallise. V témže století vznikla ještě palácová kaple sv. Jana Křtitele s nástěnnými malbami a štuky.
První výrazná přestavba proběhla v raně barokním stylu za arcibiskupa Jana Friedricha z Valdštejna. Projekt architekta a malíře Jana Baptisty Matheye řídil Francesco Lurago. Dokladem této přestavby je dodnes průčelí s portálem ze sliveneckého mramoru a střešní altán. V téže době byla přistavěna ještě biskupská kancelář.
Ve druhé polovině 18. století prošel palác výraznou pozdně barokní přestavbou. Byla motivována mimo jiné snahou architektonicky sladit průčelí Tereziánského paláce Pražského hradu a arcibiskupství. Zakázku tehdy dostal český architekt Jan Josef Wirch. Díky němu palác získal boční křídla, 3. patro a rokokovou výzdobu průčelí. Navíc také přesunul piano nobile z 1. do 2. patra a překlenul nádvoří mostem, s krytou chodbou. Původní plastická výzdoba od Ignáce Františka Platzera, byla nahrazena kopiemi od Čeňka Vosmíka při rozsáhlé rekonstrukci koncem 19. století.
Z Platzerova díla najdeme stále na svém místě nad hlavním vchodem. Podle Platzerova návrhu jsou i sochy Statečnosti a Mírnosti také nad hlavním vchodem, ale vytvořil je Tomáš Seidan.
Pozoruhodná je také vnitřní výzdoba paláce. Najdeme v ní množství dřevořezeb a rokokového štuku, dobový nábytek, vzácné sklo a porcelán, cenné lustry. Nejvýznamnějšími reprezentačními salony jsou Trůnní sál a jídelna patří mezi nejvýznamnější reprezentační salony. Jsou ozdobené 9 pařížskými gobelíny. V jídelně pak najdeme portrétní galerii pražských arcibiskupů. Mezi mnohými hodnotnými díly zde najdeme i podobizny Petra Brandla. Za moderní umění pak oltář s tématem apokalypsy od Mikuláše Medka.
Poslední velká rekonstrukce proběhla v polovině 90. let 20. století. Palác se již nacházel v havarijním stavu. Tehdy musel být Arcibiskupský palác přestěhován do dočasných prostor Arcibiskupského semináře v Thákurově ulici. Památkové předměty byly po dobu rekonstrukce uschovány. Autorem rekonstrukce byl Jindřich Synek z ateliéru AMA.
Budov slouží jako oficiální rezidence pražských arcibiskupů už od poloviny 16. století až dodnes. Mezi lety 1919 - 1929 se stala na čas sídlem papežské nunciatury.
Zahrada paláce byla vytvořena známým zahradním architektem Františkem J. Thomayerem. v roce 2000 prošla rekonstrukcí, ale není přístupná pro veřejnost. Nakouknout do ní je možné ze zahrady Na Baště.
Zajímavost:
Mezi roky 1949-1951 byl v paláci tajnou policií internován arcibiskup Josef Beran, který byl pronásledován a vězněn jak nacisty, tak komunisty. Jako jediný Čech se dočkal té pocty být pochován v bazilice sv. Petra v Římě po boku papežů.
