Vrtbovský palác se nachází na Malé Straně v Karmelitské ulici. Dříve na jeho místě stávaly dva měšťanské domy, přičemž jeden z nich patřil renesančnímu člověku - cestovateli, učenci, spisovateli a skladateli Kryštofu Harantovi z Polžic a Bezdružic. Ten byl spolu s 27 českými pány popraven za protihabsburské povstání na Staroměstském náměstí roku 1621.
Pár let poté oba domy zakoupil hrabě Sezima z Vrtby, po jehož rodovém jménu palác i přilehlá zahrada nesou své jméno. Domy nechal pozdně renesančně přestavět. Za jeho vnuka, Jana Josefa hraběte vznikla za domem z vinice jedna z nejkrásnějších barokních zahrad v Praze. Na její výzdobě se podíleli nejvýznamnější umělci své doby.
V 18. století na paláci probíhaly klasicistní přestavby a kolem severního dvora vyrostlo v té době zcela nové západní a jižní křídlo, vyrostlo čtyřramenné. Palác byl v držení Vrtbů až do roku 1799. Záhy poté byl odkázán chorobinci na Karlově. Později byl přeměněn na činžovní dům, v němž s rodinou bydlel i český malíř Mikoláš Aleš. Palác byl stavebně upravován ještě na počátku 20. století, kdy byla přistavěna atika a třetí patro. Po druhé světové válce byl odsunut poslední německý majitel paláce a palác se stal sídlem Československého ústavu zahraničního.
K opravě a otevření Vrtbovské zahrady pro veřejnost došlo v 90. letech 20. století. Můžeme směle říci, že obě části, jak zahrada, tak palác, patří k nejkrásnějším památkám pražského baroka vůbec. Nádvoří paláce má dnes novou kamennou dlažbu, v průjezdu pak najdeme špalíčkovou dřevěnou dlažbu. Nad hlavním portálem si můžeme prohlédnout odkrytý obrázek Panny Marie. Při rekonstrukci byly také obnoveny uliční štíty a vikýře. A jistě Vás zaujme i socha Atlanta nesoucího zeměkouli, dílo Matyáše Bernarda Brauna, která se nachází na vstupní bráně do zahrady a která váží 3 tuny.
Zajímavost:
Když byla zkoumána fasáda paláce, byla na ní objevena renesanční sgrafita ve velmi zachovalém stavu. Byla z nich odhalena pouze část s letopočtem a zbytek zůstává skryt pod omítkou, aby nedošlo k jejich poškození.
